Obec Rakvice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 2 200 obyvatel. Rakvice jsou významným vinařským centrem spadající do Velkopavlovické vinařské podoblasti. V obci se nachází řada vinařských závodů i menších rodinných vinařství. Název Název se vyvíjel od varianty Raekwitz (1248), Rakuuiz (1292), Vrakbicz, Vkrawicz (1354), Oerakwicz (1357), Verekwicz (1358), Vrkwicz (1414), Rakwicz (1447, 1558), Rakwicze (1609), Rakwitz (1633, 1673, 1718, 1751), Rakwitz a Rakwice (1846), Rakwitz a Rakvice (1872) až ke tvaru Rakvice v letech 1881 a 1924. Místní jméno původně znělo Rakovice a znamenalo ves lidí Rakových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Rakvic. Historie Přibližně v místech, kde dnes leží obec Rakvice, ale spíše blíže k toku Dyje, existovalo asi až do 13. století slovanské sídliště. To dokazuje několik nálezů slovanské keramiky. První písemná zmínka o obci Rakvice pochází ze dne 6. listopadu 1248, kdy kníže Oldřich III. Korutanský daroval čtyři statky v Rakvicích čejkovickým templářům.[4] V letech 1430 až 1434 byla v Rakvicích postavena kaple sv. Ondřeje. Roku 1498 byl u kaple zřízen hřbitov. V roce 1540 se v Rakvicích usadili habáni. Roku 1582 z Rakvic odešel katolický farář Albrecht a nahradil ho českobratrský farář Jan Černovín. Roku 1605 byly Rakvice vydrancovány vojskem, které vedl Štěpán Bočkaj. Na konci třicetileté války v roce 1648 měly Rakvice jen 180 obyvatel oproti 510 před válkou. Koncem 17. století se však začaly Rakvice znovu osídlovat. Podle kupní smlouvy (prodej hodonínského panství) ze dne 29. září 1692 byl v Rakvicích obnovený kostel a škola. Ve věži kostela byl zvon ulitý v roce 1668. Roku 1762 koupil hodonínské panství včetně obce Rakvice císař František I. V roce 1777 bylo v Rakvicích provedeno očíslování domů. Dne 24. května 1788 byl představenými obce, v čele s rychtářem Janem Cabalem, potvrzen josefínský katastr obce Rakvice. V roce 1793 žilo v Rakvicích 928 obyvatel a v roce 1840 pak 1172 obyvatel.[4] V roce 1866 byla v Rakvicích usazena pruská posádka vojáků, která přinesla do Rakvic choleru. Od 1. srpna do 20. září 1866 zemřelo na choleru 146 občanů Rakvic. Rakvický hřbitov nestačil, a tak se pohřbívalo na odlehlém pohřebišti za panským dvorem. I když železniční trať Břeclav - Brno byl uvedena do provozu už v červenci roku 1839, tak obec Rakvice se své železniční zastávky dočkala až v roce 1886, kdy na ni obec uvolnila z rozpočtu 600 zlatých. Roku 1932 byla v Rakvicích postavena měšťanská škola. Dne 26. května 1936 se vydali žáci základní školy v Rakvicích na výlet na Pálavu. Cestou musely být děti s vozy převezeny pramicí přes řeku Dyji. První dva vozy byly převezeny v pořádku, při převozu třetího vozu se pramice potopila. Při této tragédii se utopilo 31 dětí. V neděli 15. dubna 1945 byla obec Rakvice osvobozena Rudou armádou. Pamětihodnosti • Kostel svatého Jana Křtitele – Původně kaple sv. Ondřeje postavená někdy mezi lety 1310 a 1346. V roce 1503 byla kaple povýšena na farní kostel. Roku 1605 byl kostel Bočkajovci vypálen, zůstala jen věž a holé zdi. Kostel byl v druhé polovině 17. století obnoven (v kupní smlouvě o prodeji hodonínského panství z roku 1692 je zmínka, že kostel je již obnoven) a následně byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Pro malou kapacitu byl kostel v roce 1875 rozšířen. Výška věže včetně báně činí 33,66 m. • Socha svatého Jana Nepomuckého – Dílo sochaře Tomáše Schweigla z roku 1775, pořízeno nákladem obce 40 zlatých a Jana Březiny 45 zlatých. • Barokní kříž – Misijní kříž z roku 1803 s kryptogramem. Doprava Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. Třídy : • III/42113 Velké Pavlovice - Velké Bílovice • III/42115 ze silnice III/42113 přes Rakvice na Přítluky • III/42116 (Náměstí) • III/42226 Podivín – Rakvice Samospráva Od počátku devadesátých let 20. století vykonával funkci starosty Petr Vajbar. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Radek Průdek (Sdružení pro Rakvice). Osobnosti • Josef Eduard Kornyšl (1824–1873), politik, obecní starosta a zemský poslanec • Josef Krčka (1853–1934), politik, obecní starosta a zemský poslanec • Ctibor Nečas (1933–2017), český historik, pedagog a profesor obecných dějin • Miloš Mlha Uhrin (1962–2016), malíř, grafik a fotograf KŘÍŽ GPS : 48.8580078N, 16.8056292E KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE Původně prý kaple sv. Ondřeje, kterou si rakvičtí vystavěli r. 1487 „protože pro vodu nemohli do podivínského kostela“. Tam byly totiž Rakvice přifařeny až do r. 1503, kdy podle Gr. Wolného byla kaple povýšena na farní kostel. (Je však pozoruhodné, že sev. zeď lodi v rozsahu dvou záp. klenebních polí je uvnitř od podlahy směrem vzhůru pozvolna zeslabena; tento způsob stavby zpravidla prozrazuje existenci plochostropé lodi z 13. stol. Odkaz Gr. Wolného na pobořenou kapli, z níž prý zůstaly pouze boční zdi a věž, nelze na stavbě ověřit.) Asi po pol. 17. stol. kostel zvětšen rozšířením lodi, obnovena nebo přistavěna byla věž (byl na ní zvon z r. 1668) R. 1875 zbořeno kněžiště neznámého tvaru (na mapě stabilního katastru z r. 1827 má kněžiště amorfní tvar) a loď prodloužena vých. směrem; vybudováno nové kněžiště s přilehlou sakristií a v celé délce lodi prolomena okna jednotného tvaru, vestavěna hud. kruchta. Kostel tak v podstatě získal stávající podobu. Asi v 1. pol. 20. stol. přistavěn depozitář. –– Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným čtyřbokým kněžištěm, k němuž na sev. straně přiléhá sakristie, na již. straně depozitář. K lodi obdél. půdorysu se v ose záp. průčelí přimyká mohutná hranol. věž. Stavba má hladké fasády, pouze věž člení rámující lizény. V kněžišti a lodi hladké okenní otvory s půlkruh. záklenkem, pouze okno v 1. patře má lištovou šambránu a klenák; v druhém patře dvě okénka se špaletami rozevřenými dovnitř. Hl. vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím, boč. portál v již. zdi lodi. Kněžiště zaklenuto valeně se styčnými výsečemi, sakristie má křížovou klenbu mezi pasy, depozitář je plochostropý. Loď zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. V kněžišti i v lodi dosedají klenební patky na přízední polopilíře završené úseky římsového kladí. V záp. části lodi hud. kruchta s rovným podhledem; její dřevěný, uprostřed segmentově do lodi vyložený parapet s novogot. výplněmi podpírá dvojice litinových sloupů. GPS : 48°51'30.81"N 16°48'46.37"E OBECNÍ RYBNÍK GPS : 48.8526553N, 16.8087906E RYBNÍK KAMENSKÝ ŠUTRÁK GPS : 48.8469628N, 16.8095211E RYBNÍK JEZERA GPS : 48.8429950N, 16.8149342E RYBNÍK ŠUTRÁK GPS : 48.8525028N, 16.8236683E